Zadustojnebydleni | Zoufalá situace nejen důchodců

Dvacet let všude říkám, že slušný stát se musí postarat o občany, kteří nedosáhnou na tržní nájemné. Měli by dostávat příplatek na nájemné, který by dotoval pronajímatele do výše obvyklého tržního nájemného?, říká v rozhovoru o úpravě placení nájemného v novém občanském zákoníku v Respektu č. 31/2008 profesor V. Cepl. Což o to, mnozí to říkáme také, jenom se stále nemůžeme shodnout na tom, jak se má stát ?postarat?, když ono tržní nájemné dosahuje výše, která tuto bohulibou činnost státu neumožňuje, a to ani státu s příjmy státu Kuvajt. Pak ovšem jde o rady nikoliv nepodobné radám ?knížecím?, které se s realitou zcela míjejí a velmi se podobají snaze uchlácholit výčitky svědomí nad zjevným a zásadním rozporem mezi přáním a realitou, mezi akademickým požadavkem obvyklého tržního nájemného a zjevným jeho důsledkem, totiž vyháněním lidí z bytů a z toho plynoucí destrukcí jednoho ze základních práv (totiž práva na přiměřené bydlení).

Při představě brunátných tváří a hbitých prstů mých věčných oponentů v této věci, píšících rozhořčené komentáře k tomuto článku, dovolím si a pokusím se znovu zaštítit slovy liberálního ekonoma P. Kohouta, který v Lidových novinách ze dne 3. 11. 2007 napsal, že měnová politika řady zemí nafoukla ceny nemovitostí tak, že se vlastnické i nájemní bydlení stalo pro velkou část populace prohibitivně drahým. To se týká např. Britanie, Španělska, Itálie, ale také Česka. Opravdu každý, kdo poukáže na problém, je hlupák, postbolševik, etc. etc.

Průměrný důchod u nás byl v r. 2007 asi 311,4 EUR. V Německu 1150 EUR a v Rakousku 1050 EUR. Průměrný důchod činil v r. 2008 ? bez srpnového přídavku 10 194 Kč u mužů, u žen 8 288 Kč. Z toho 55% důchodců pobírá důchod nižší, než průměrný. Domácností seniorů je 1677 (2/5 z celkového počtu všech domácností), většinou jednočlenných, s převahou žen. Rychlé zhoršování situace lidí s nízkými příjmy, tedy především důchodců je, zejména ve velkých městech, zcela zřetelné.

Vezměme jako příklad důchodce, který v jednočlenné domácnosti bydlí v pražském bytě na Vinohradech o velikosti 65m2 a pobíral v r. 2006 průměrný důchod, jehož výše v té době činila 9401 Kč. Po zaplacení nájmu (34,23 Kč za 1m2) mu na ostatní výdaje zbývalo 7176 Kč. V r. 2009 však bude nájem ze stejného bytu činit již 5380,70 Kč ( 82,78 Kč na 1m2). Z průměrného důchodu (včetně srpnového příplatku) 10 644 Kč mu tedy zbývá na ostatní výdaje již pouze 5263,30 Kč.

Jistě může někdo namítnout, že osamělý důchodce nemusí bydlet v bytě o rozměrech 65 metrů, i když v bytě bydlel celý život a má takové vybavení bytu, které velkou část života užíval, má v okolí sociální kontakty a lidi, se kterými žil a kteří mu mohou poskytnout oporu ve stáří. Avšak ani přestěhování se do menšího bytu situaci v uvedeném modelovém případě neřeší, neboť malé byty prostě nejsou k dispozici. Pokud by si náš fiktivní důchodce chtěl zachovat stejný životní standard, jaký měl v roce 2006, a to vůbec nepočítám s inflací a růstem spotřebitelských cen, neuvěřitelným nárůstem cen léků a lékařských služeb vůbec, musel by se v příštím roce přestěhovat do bytu o velikosti 41,89 m. Kde jsou takové byty v potřebném počtu k dispozici? A kam by se měl onen důchodce přestěhovat v r. 2010, když ministr pro místní rozvoj Čunek slibuje pro tento rok nárůst nájmů o více než 40 %?

Ale to samozřejmě není zdaleka konec. Pronajímatel J.V domu v Rumunské ulici v téže části Prahy žaluje u Obvodního soud pro Prahu 2 ve věci 12 C 326/06 důchodkyni H. P. o nájem ve výši 179,10 Kč za 1m2, neboť to je, na základě jím objednaného znaleckého posudku, ona již shora zmíněná obvyklá cena tržního nájemného v místě. Pak by ovšem náš fiktivní důchodce měl platit nájem ve výši 11 641,50 Kč, tedy částku, která se v postatě rovná jeho příjmu, což je situace, která by měla nastat po přijetí nového Občanského zákoníku, kdy se pronajímatel bude moci takového ?tržního nájemného? bez jakýchkoliv sociálních ohledů, domáhat. Vezmeme-li v úvahu ještě stále se zvyšující ceny energii a služeb spojených s bydlením, inflaci a růst ostatních spotřebitelských cen, pak je zřejmé, že jde o vážný a naléhavý sociální problém.

Kolik by měl pak činit onen "příplatek na nájemné", které by měl platit stát? Snadno si každý spočítá, že připlácení takovýchto částek je nad sociální možnosti našeho státu, a proto veškeré rady týkající se "příplatku do výše obvyklého tržního nájemného". žádný praktický význam pro řešení současné situace nemají.

JUDr. Stanislav Křeček, předseda SON ČR